Siduri říká Gilgamešovi

Jan Patočka v knize Péče o duši cituje epos o Gilgamešovi. Siduri v něm říká:

Kam běžíš Gilgameši? Život, který hledáš, nenajdeš! Když bohové stvořili lidi, dali lidem jako jejich podíl smrt, život si vzali do vlastních rukou. Ty, Gilgameši, naplň si žaludek, raduj se ve dne i v noci! Denně můžeš pořádat slavnosti, tančit a hrát si ve dne i v noci! Měj čisté šaty, umytou hlavu, sám buď vykoupán! Hleď na dítě na svém lokti, manželka má se ti těšitna klíně – to je počínání lidí.

Jan Patočka k tomu dodává:

Tato řeč není hédonistická, jak se někdy říká, nýbrž je to vytčení hranic lidských možností z hlediska rozvrhu konečného života, který je k sobě upoután: toto maximum je míra uspořádané domácnosti, soukromého a časově omezeného „štěstí“, zastíněného viděním konce.