Rozumové poznání je ovšem zajímavé zejména tím, že je zvláštním způsobem obecné a jisté. Neopírá se o proměnlivé smyslové skutečnosti, které navíc různě splývají: ze smyslového vjemu, jak jsme viděli, musíme jednotlivé předměty teprve vyloupávat pojmovým poznáním. Naproti tomu rozumové poznání neobsahuje žádné nekontrolované úsudky, jež jsou nejčastější příčinou omylů „pouhého mínění“. Každý jeho krok je pod kontrolou kritiky a poněvadž se děje v přesných pojmech, může být i pod kontrolou druhých. Pracuje s pojmy, které jsou dokonale průhledné a kdo je pochopil, ví o nich už všechno. Na rozdíl od kamene nebo psa, který mne může vždycky něčím překvapit, trojúhelník v sobě žádné tajemství neskrývá. Vím o něm „všechno“ a hned, najednou. Protože je tak jednoduchý, nemohu ho ani dost dobře zapomenout. Tím je ovšem zároveň dáno i nejsilnější omezení rozumového poznání: lze je uplatnit jen na předměty logické, geometrické nebo matematické, to jest ideální či rozumové. Objevem rozumového poznání, jeho spolehlivosti a obecnosti, začíná věda.
Jan Sokol - Malá filosofie člověka
Sokolův text je psán především populárně, proto by nemělo smysl mu vytýkat nějaká zjednodušení nebo nepřesnosti. Jako komentář řeknu k němu jen toto: bylo by nádherné, kdyby to byla stejně jistá skutečnost, za jakou autor pokládá trojúhelník.
Žádné komentáře:
Okomentovat