(...) cum interim illis silentibus C. Amafinius extitit dicens, cuius libris editis commota multitudo contulit se ad eam potissimum disciplinam, sive quod erat cognitu perfacilis, sive quod invitabantur inlecebris blandis voluptatis, sive etiam, quia nihil erat prolatum melius, illud quod erat tenebant.
Post Amafinium autem multi eiusdem aemuli rationis multa cum scripsissent, Italiam totam occupaverunt, quodque maxumum argumentum est non dici illa subtiliter, quod et tam facile ediscantur et ab indoctis probentur, id illi firmamentum esse disciplinae putant.
Zatímco oni mlčeli, ujal se slova Gaius Amafinimus. Když byly vydány jeho knihy, zapůsobili na lidi a oni se přichýlili právě k tomuto učení, k němuž se hlásil on, ať už proto, že bylo snadno pochopitelné, nebo proto, že je k němu zvala vábivá lákadla rozkoše, nebo možná i proto, že nebylo předneseno nic lepšího, a tak se drželi toho, co tu bylo.
Po Amafiniovi mnozí horliví stoupenci téže školy napsali mnoho knih a rozšířili svůj vliv po celé Itálii. Největším důkazem toho, že jejich filosofie není příliš hluboká, je snadnost, s jakou se jí učí a s jakou se k ní přiklánění lidé bez vzdělání, zatímco oni to považují za důkaz pevnosti své nauky.
Sed defendat, quod quisque sentit; sunt enim iudicia libera: nos institutum tenebimus nullisque unius disciplinae legibus adstricti, quibus in philosophia necessario pareamus, quid sit in quaque re maxime probabile, semper requiremus.
Ale ať si každý hájí svůj názor, vždyť máme přece svobodu přesvědčení. Já se budu držet svých zásad, nedám se spoutat žádnými zákony jednoho učení, které bych pak ve filosofii musel poslouchat, a budu vždy hledat, co je nejpravděpodobnější.
Post Amafinium autem multi eiusdem aemuli rationis multa cum scripsissent, Italiam totam occupaverunt, quodque maxumum argumentum est non dici illa subtiliter, quod et tam facile ediscantur et ab indoctis probentur, id illi firmamentum esse disciplinae putant.
Marcus Tullius Cicero – Tusculanae disputationes IV
Zatímco oni mlčeli, ujal se slova Gaius Amafinimus. Když byly vydány jeho knihy, zapůsobili na lidi a oni se přichýlili právě k tomuto učení, k němuž se hlásil on, ať už proto, že bylo snadno pochopitelné, nebo proto, že je k němu zvala vábivá lákadla rozkoše, nebo možná i proto, že nebylo předneseno nic lepšího, a tak se drželi toho, co tu bylo.
Po Amafiniovi mnozí horliví stoupenci téže školy napsali mnoho knih a rozšířili svůj vliv po celé Itálii. Největším důkazem toho, že jejich filosofie není příliš hluboká, je snadnost, s jakou se jí učí a s jakou se k ní přiklánění lidé bez vzdělání, zatímco oni to považují za důkaz pevnosti své nauky.
Marcus Tullius Cicero – Tuskulské hovory IV
Sed defendat, quod quisque sentit; sunt enim iudicia libera: nos institutum tenebimus nullisque unius disciplinae legibus adstricti, quibus in philosophia necessario pareamus, quid sit in quaque re maxime probabile, semper requiremus.
Marcus Tullius Cicero – Tusculanae disputationes IV
Ale ať si každý hájí svůj názor, vždyť máme přece svobodu přesvědčení. Já se budu držet svých zásad, nedám se spoutat žádnými zákony jednoho učení, které bych pak ve filosofii musel poslouchat, a budu vždy hledat, co je nejpravděpodobnější.
Marcus Tullius Cicero – Tuskulské hovory IV
Žádné komentáře:
Okomentovat