Aby bylo od začátku zcela jasno: Coifi – nejvyšší velekněz pohanských britů – změnil víru nepochybně z mocenských důvodů, a to, co následuje je jenom zaobalený pragmatismus. Má to ale jistou poetickou sílu. Proto jsem také raději překládal sám a trochu volněji.
‘Talis,’ inquiens, ‘mihi uidetur, rex, uita hominum praesens in terris, ad conparationem eius, quod nobis incertum est, temporis, quale cum te residente ad caenam cum ducibus ac ministris tuis tempore brumali, accenso quidem foco in medio, et calido effecto caenaculo, furentibus autem foris per omnia turbinibus hiemalium pluuiarum uel niuium, adueniens unus passerum domum citissime peruolauerit; qui cum per unum ostium ingrediens, mox per aliud exierit. Ipso quidem tempore, quo intus est, hiemis tempestate non tangitur, sed tamen paruissimo spatio serenitatis ad momentum excurso, mox de hieme in hiemem regrediens, tuis oculis elabitur. Ita haec uita hominum ad modicum apparet; quid autem sequatur, quidue praecesserit, prorsus ignoramus. Unde si haec noua doctrina certius aliquid attulit, merito esse sequenda uidetur.’
VENERABILIS BEDA PRESBYTER – HISTORIAM ECCLESIASTICAM GENTIS ANGLORUM
Králi, život člověka nyní zde na zemi mi oproti životu v časech, který je nám neznámý, připadá jako let vrabce, který v zimním nečase zalétne do jídelny, v níž večeříš se svými veliteli a služebníky, v níž uprostřed hoří oheň a v níž je příjemné teplo zatímco venku bijí poryvy zimních dešťů nebo sněhových bouří. A sotva ten vrabec vlétne jedním vchodem, vzápětí vylétne pryč vchodem druhým. Vevnitř necítí nepohodu zimního nečasu, ale kratičký příjemný čas mu pomine a on se ztratí z oči do zimy. Tak nějak vypadá lidský život. Nevíme vůbec, co jednou bude, ani co bylo před tím. Proto přinese-li ono nové učení něco jistějšího, měli bychom je jistě následovat.
Beda Ctihodný – Církevní dějiny národa Anglů
Žádné komentáře:
Okomentovat