Bývají minuty, kdy všecky rozumové a duševní síly, bolestně se napínajíce, zapálí se náhle jasným plamenem vědomí, a v tu chvíli se otřesené duši něco prorockého zdá. (...) Tenkrát chce se úžasně žít; srdce prosí o budoucnost se všemi jejími tajemstvími, ale i bouřemi a přívaly.
F. M. Dostojevskij – Nětočka Nězvanovová
Žádné komentáře:
Okomentovat