V Dušičkové kapli v Kutné Hoře odpočívá Bedřich Bridel (Fridrich Bridel, chcete-li), mj. básník. Životopis i jeho nejznámější báseň Co Bůh? Člověk? snadno najdete na internetu. Poznamenal jsem si jiné jeho verše. Toto je část rozměrné básně Jesličky:Ó nebesa! Ó hvězdy!
Když se po nebi béřete,
když své míváte sjezdy,
mně moje srdce kradete.
Kolikrát se třpytíte
stříbrnými očičkami,
tolika mě raníte
srdce jakýmis střelami.
Když nastane svítání,
když se skví všecko, když svítí
rosou stříbrnou ranní,
nebe pozdravuje kvítí.
Potom pěkně vychází,
jako kníže postupuje,
po nebi se prochází,
slunce tak den vyměřuje.
Večer se potom blíží,
tu zase v nebeském kraji
měsíc den k zemi blíží,
opět spolu hvězdy hrají.
A další ukázka je z knihy o Ivanovi:
Vítejte pustiny,
v nichžto sám jediný
budu přebývati,
Bohu děkovati.
Vítej širé pole,
vítej i oudolé
u vás budu stálý,
přijměte mne, skály.
Vítej můj pokoji,
odpočnu po boji,
svět má velký rozbroj,
zde jest stálý pokoj.
Vítej má jeskyně,
tys má přítelkyně,
v této já zahradě
budu jako ve hradě.
Vítejte stromové,
moji příbytkové,
královská stolice
budeš borovice.
Vítejte kamení,
mé milé ležení,
nebo mně za oltář
budete neb polštář.
Vítej ó studnice,
budeš má vinice,
připíte bez škody
křišťálové vody.
Vítejte mé vody,
netřeba nádobí,
když vás budu míti,
kde chci, budu píti.
Vítejte hájové,
obydlí májové,
vítejte smrkové,
moji příbytkové.
Žádné komentáře:
Okomentovat