„Ctihodný Nágaséno, který ze dvou, když zemřou zde a jeden
se má znovuzrodit v Brahmově světě a druhý v Kašmíru, je pomalejší nebo
rychlejší?“
„Oba stejně, velekráli.“
„Dej mi přirovnání.“
„Kde ses, velekráli, narodil?“
„V Alexandrii, ctihodný.“
„Jak daleko je odtud Alexandrie?“
„Dvě stě jižan.“
„A jak daleko je odtud Kašmír?“
„Dvanáct jižan.“
„Pomysli nyní, velekráli, na Alexandrii.“
„Pomyslel jsem, ctihodný.“
„A nyní pomysli, velekráli, na Kašmír.“
„Též jsem pomyslel, ctihodný.“
„Nuž, na co jsi pomyslel pomaleji nebo rychleji; na
Alexandrii nebo na Kašmír?“
„Bylo to stejné, ctihodný, ani pomalejší, ani rychlejší.“
(…)
„Ctihodný, milujete vy mniši své tělo? “
„Nikoli, velekráli. “
„Proč tedy o ně pečujete tak soustavně a vlídně? “
„byl jsi, velekráli, někdy zraněn v bitvě? “
„Ano, ctihodný. “
„A bylo tvé zranění vytřeno olejem, ošetřeno mastí a
zavázáno jemnou látkou? “
„Ano, ctihodný. “
„ Ty jsi snad miloval své zranění, žes o ně pečoval tak
soustavně a vlídně? “
„To nikoli; jen proto, aby se zhojilo. “
„A zrovna tak, velekráli, mniši nemilují své tělo, ale
pečují o ně, aniž jsou k němu poutáni, neboť je nástrojem mravného žití. “
„A to jsi řekl hezky, Nágaséno. “
(…)
„Jak si člověk vzpomene na to, ctihodný Nágaséno, co minulo,
co je dávno pryč?“
„Pamětí velekráli.“
„Ba ne, ctihodný Nágaséno, je to spíše vědomím, nikoli
pamětí.“
„A zapomněl jsi někdy, velekráli, na něco, co jsi dříve sám
učinil?“
„To ano, ctihodný.“
„A byl jsi tehdy, velekráli, bez vědomí?“
„Nikoli, ctihodný, to mi selhala paměť.“
„Proč tedy, velekráli, tvrdíš, že je to vědomím? Je to
pamětí.“
(…)
„Kde sídlí rozum, ctihodný?“
„Nikde, velekráli.“
„Pak tedy není rozumu.“
„A kde sídlí vítr, velekráli?“
„Nikde, ctihodný.“
„Pak tedy není větru.“