Jablko

Anno igitur Dominicae incarnationis septingentesimo decimo, licet insigne illud imperiale diversis speciebus prius figuratum fuisset, a venerabili tamen papa Benedicto sedis apostolicae fieri jussum est admodum intellectuali specie idem insigne. Praecepit fabricari quasi aureum pomum, atque circumdari per quadrum pretiosissimis quibusque gemmis, ac desuper auream crucem inseri. Erat autem instar speciei hujus mundanae molis, quae videlicet in quadam rotunditate circumsistere perhibetur, ut dum siquidem illud respiceret princeps terreni imperii, foret ei documentum, non aliter debere imperare vel militare in mundo quam ut dignus haberetur vivificae crucis tueri vexillo. In ipso etiam diversarum gemmarum decoramine, videlicet imperii culmen plurimarum virtutum speciebus exornari oportere.

 Rodulfus Glaber Cluniacensis - Historiarum Sui Temporis Libri Quinque

Roku 710 od vtělení páně pak přikázal ctihodný Papež Benedikt na apoštolském stolci, aby byl nový císařský odznak, ačkoli měl už dříve různé podoby, zhotoven ve zcela jiné formě. Nařídil vytvořit ho jako zlaté jablko obklopené ze čtyř stran těmi nejdražšími kameny a ještě nahoru umístit zlatý kříž. Tento tvar představuje velikou hmotu světa, která prý vypadá jako nějaká koule, takže když vládce pozemské říše pohlédne na tento odznak, uvědomí si, že má vládnout či bojovat na tomto světě tak, aby byl pokládán za hodného chránit korouhev životodárného kříže. Ono vyzdobení drahými kameny pak připomene, že nejvyššího muže říše mají zdobit hojné ctnosti.

Rodulfus Glaber – Dějiny v čase milénia

Několikrát jsem se setkal s domněním, že ve středověku všichni (nebo alespoň církev) věřili, že Země je plochá. Těžko se to lidem s ležérním postojem k historii vyvrací poukázáním na prameny. Ale císařské jablko, které zná snad každý, by je k přehodnocení jejich přesvědčení dovést mohlo.