čtvrtek 19. ledna 2012

Co je to stroj

První skutečný stroj jako takový (...) je Robertův tkalcovský stav zhotovený roku 1825. Prvním strojem je proto, že je prvním nástrojem, který funguje sám o sobě a sám o sobě vyrábí nějaký předmět (...). Technika přestává být tím, čím doposud byla: manipulací, to jest ručním dílem, a mění se ve výrobu sensu stricto. V řemeslnictví je nástroj a náčiní pouze doplňkem člověka, a tento člověk tedy se svými „přirozenými“ akty zůstává hlavním činitelem, Naproti tomu u strojů se nástroj dostává do popředí: už to není on, kdo pomáhá člověku, nýbrž naopak: je to člověk, který pomáhá stroji a doplňuje ho.
 Ortega y Gasset – Úvaha o technice

Tento text vznikal v letech 1933 až 1939. Tkalcovské stavy 19. stol. jsou nesmírně zajímavé, protože by se mohlo zdát, že jsou předstupněm počítačů. K výrobě počítače však kromě lepší technologie bylo potřeba udělat ještě jeden důležitý krok: vytvořit stroj, který sám o sobě nevyrábí zhola nic. To patrně nemohlo napadnout žádného průmyslově zaměřeného technika, ale jen teoretika, kterého aplikace nezajímají.

pátek 6. ledna 2012

Into the Night

Takový malý příspěvek pro milovníky muziky v seriálu Twin Peaks. Je to píseň "Into the Night" a zpívá ji Julee Cruise. Na drobné chyby nehleďte, ty velké jsou způsobené jednak mojí hudební hluchotou obecně a jednak tím, že v tónině Cis moll se moje hudební hluchota stupňuje. Přikládám midi se základní figurou (modulujte si ji podle harmonické funkce), nápěv (je to jen tak nabrknuté), text a akordy (B je naše H). Nuže:

Into the Night

music: Angelo Badalamenti
lyrics: David Lynch

Now it's dark

Into the night
I cry out
I cry out your name
Into the night
I search out
I search out our love
Night so dark
Where are you?
Come back in my heart
So dark
So dark

Into the night
Shadows fall
Shadows fall so blue
I cry out
I cry out for you

Night so dark
Where are you?
Come back in my heart
So dark
So dark
So dark



[#Cm]Into the [#Fm]night           
[B]I cry [A]out, [B]I cry [A]out  
your [#Cm]name

 


čtvrtek 5. ledna 2012

Gasset o kořenech člověka ve filosofii

Filosofie není něco, bez čeho se člověk dokáže obejít, i když si narozdíl od Gassety myslím, že takových věcí je víc. Filosofie se nakonec vždy nějak někde na člověku „vyboulí“ ať už je potlačována jakkoli. Zdá se mi lepší ji záměrně pěstovat než netečně čekat, jaká potvora z toho nakonec bude. Říkat, že filosofie (kultura, ...) je něco, čemu se můžeme věnovat až se budeme mít hmotně dobře a až na to zbude čas, ... atd. Moralitku nechať si každý domyslí sám.

(...) půdou, na níž člověk nepřetržitě stojí není mě ani jiný prvek, ale filosofie. Člověk žije z filosofie a ve filosofii. Tato filosofie může být erudovaná nebo lidová, vlastní nebo cizí, stará nebo nová, geniální nebo hloupá; ale je faktem, že naše bytí své živé rostliny do nějaké filosofie zasazuje. Převážná část lidí si to neuvědomuje, neboť tuto filosofii v níž žijí, nechápou jako výsledek nějakého intelektuálního úsilí, čile něco, co jedni nebo druzí vytvořili, ale jeví se jim jako „čistá pravda“; tedy jako „skutečnost sama“. Nevidí tuto „skutečnost samu“ jako to, čím doopravdy je: jako Ideu nebo systém idejí, nýbrž vycházejí z „věci samých“, které tato idea nebo systém idejí dává vidět.
José Ortega y Gasset – Mýtus o člověku za technikou

čtvrtek 22. prosince 2011

Pouštěč dávek

Jestli se jako já chystáte pustit přes svátky nějakou dávku a bojíte se výpadků proudu nebo náhodných pádů počítače, nabízím jednoduchou utilitku. Program pouští dávku a zapisuje si řádku, na které skončil. Po násilném ukončení a znovuspuštění program skočí na poslední řádku. Program si také uchovává vlastnosti dávky ve Windows, tzn. můžete za aktuální řádku připsat další řádky a oni se provedou i když program už běží. (Trochu vepřové, ale nadmíru užitečné.) Připomínky, vylepšení a stížnosti pochopitelně vítám. Tu je skript v pythonu "batcher.py":


import sys
import os

def writeState(fname, state):
  f = open(fname, "w")
  f.write("%d\n" % state)
  f.close()          

if not len(sys.argv) == 3:
  print
  print "Error: Batcher needs two arguments."
  print
else:
  fnameBatch = sys.argv[1]
  fnameState = sys.argv[2]
  while True:
    try:
      fState = open(fnameState)
      line = fState.readline()
      state = int(line.strip())
      fState.close()
    except IOError:
      state = 0
      writeState(fnameState, state)
    fBatch = open(fnameBatch)
    iLine = 0
    for line in fBatch:
      if iLine == state:
        break
      iLine = iLine + 1
    if not state == iLine:
      break
    if not os.system(line.strip()) == 0:
      print
      print "Warning: An error has occurred at line no. %d." % (state + 1)
      print
    state = state + 1
    writeState(fnameState, state)

Skript má dva parametry: jméno souboru s dávkou a jméno souboru s číslem aktuální řádky. Pokud druhý soubor neexistuje, jede se od první (nulté) řádky.

středa 21. prosince 2011

Pozvánka do Nečtin

Chcete vidět/slyšet/setkat se s Jiřím Fialou, Václavem Cílkem, Ivanem Ryndou, Jiřinou Šiklovou, aj.? Tady najdete způsob, jak to udělat:

http://www.ums.zcu.cz/vypisclanek.php?jakaKategorie=&jakaPodkategorie=&clanek=96

čtvrtek 15. prosince 2011

Mýtus o slunci a Platónova úsečka

Citát z Platónovy Ústavy v pdf zde.

https://docs.google.com/open?id=0B3pp9Xdhjj-sZGRmYjFhMjEtNGVlMy00ZmU2LTk5MmItYzRmZTQwYmVmODNi

Věc je snad dostatečně známá, a tak jen o sázení paralelních zrcadlových textů (facing pages) v latexu. Možností je víc, já to dělám takto:


\documentclass[a4paper, 12pt]{book}
\usepackage{a4wide, ledmac, ledpar, hyperref, etex}
\usepackage[czech, greek, english, german]{babel}
\usepackage[utf8x]{inputenc}
\usepackage[symbol]{footmisc}

\hypersetup{
    bookmarks=true,         % show bookmarks bar?
    unicode=false,          % non-Latin characters in Acrobat’s bookmarks
    pdftoolbar=true,        % show Acrobat’s toolbar?
    pdfmenubar=true,        % show Acrobat’s menu?
    pdffitwindow=false,     % window fit to page when opened
    pdfstartview={FitH},    % fits the width of the page to the window
    pdftitle={Ústava},    % title
    pdfauthor={Platón},     % author
    pdfsubject={},   % subject of the document
    pdfcreator={},   % creator of the document
    pdfproducer={}, % producer of the document
    pdfkeywords={}, % list of keywords
    pdfnewwindow=true,      % links in new window
    colorlinks=true,        % false: boxed links; true: colored links
    linkcolor=blue,         % color of internal links
    citecolor=green,        % color of links to bibliography
    filecolor=magenta,      % color of file links
    urlcolor=cyan           % color of external links
}

\maxchunks{300}

\begin{document}

\selectlanguage{czech}

\pagestyle{myheadings}
\markboth{\footnotesize{Platón}}{\footnotesize{Ústava}}

\renewcommand{\mp}[1]{\ledsidenote{#1}}

\begin{pages}
\renewcommand{\Rlineflag}{*}

\begin{Leftside}
\beginnumbering{}
\selectlanguage{greek}
\input{platon-ustava-509-511-gr.tex}
\end{Leftside}

\begin{Rightside}
\beginnumbering{}
\selectlanguage{czech}
\input{platon-ustava-509-511-cz.tex}
\end{Rightside}

\Pages

\end{pages}

\end{document}

Z psychohygienických důvodů mám samotný text ve dvou různých souborech. V každém souboru jsou odstavce, přižemž každý odstavec začíná řádkou s příkazem \pstart končí řádkou \pend. Může to vypadat takto:


\pstart
This is the first paragraph.
\pend
\pstart
This is the second paragraph.
\pend

A druhý soubor:


\pstart
Toto je první odstavec.
\pend
\pstart
Toto je druhý odstavec.
\pend

Kódování UTF8 je pochopitelně jen kvůli řečtině. Pokud by takto někdo chtěl sázet poznámky pod čarou nebo nedej Bože rovnice, musel by pár věcí dodělat. V případě potřeby poradím. Připraveno je jen makro \mp, což je makro pro marginpar. Při sazbě je třeba extrémní trpělivost. Dokázal by takto někdo udělat celou Ústavu?

úterý 13. prosince 2011

Čechy z dálky

Řek Λαόνικος Χαλκοκονδύλης byl typický blogger, protože své názory na cokoli si nenechával pro sebe, i když o věci samé nevěděl zhola nic. Co slyšel o husitech si přeložil do vlastní řeči a ze skutečnosti nezbylo nic. Asi jako dnešní průměrný názor utvořený podle televize.

S nimi sousedí Čechové. V jejich zemi někteří sdílejí víru se Samoty, jiní s Germány a oblékají se podobně jako Paioni. Jejich hlavní město je Praha. Mnozí obyvatelé teprve nedávno přestali uctívat oheň a Slunce. V celé Evropě jen tento jediný národ nesdílí některé z nynějších nám známých náboženství, totiž Ježíšovo, Mohamedovo nebo Mojžíšovo, která, jak dobře víme, v našem světě téměř úplně převládla. Ale podle toho, co jsme se doslechli, existuje v Indii za Kaspickým mořem a za územím Massagetů národ, která se oddal uctívání Apollona. Češi však vyznávají i jiné bohy, Dia a Héru, jak vyložíme, až k tomu při výkladu dospějeme.
Laoniko Chalkokondydés – Výklad dějin

pondělí 5. prosince 2011

Jednoduchý experiment

V čase 0 existuje jediný objekt, který má periodu rovnu 1.0. Každý objekt periodicky podle své periody vygeneruje nový objekt, který bude mít zcela náhodně buď dvojnásobnou periodu, nebo periodu poloviční. Pokud hádáte, že počet objektů bude růst exponenciálně nebo superexponencionálně, tak hádejte znovu, nebo si spusťte přiložený program. Tento miniexperiment by měl sloužit jako ukázka, že evoluce není jenom záležitosti výběru, protože zde žádný výběr není, ale i způsobu replikace. Pustil jsem to 10 x a graf přilkádám.
import random

class object:
    def __init__(self, objs, P):
        self.objs = objs
        self.P = P
        self.T = 0.0
    def sleep(self):
        self.T = self.T + self.P
    def run(self):
        if random.uniform(0.0, 1.0) > 0.5:
            newP = 2 * self.P
        else:
            newP = 0.5 * self.P   
        child = object(self.objs, newP)
        child.T = self.T
        self.objs.append(child)
        child.sleep()
        self.sleep() 
  
  
objs = []
first = object(objs, 1.0)
objs.append(first)


Tsim = 0.0

for isim in range(100):
        print Tsim, len(objs)
 
        for i in range(len(objs)):
            obj = objs[i]
            if obj.T == Tsim:
                obj.run()
        Tsim = None
        for obj in objs:
            if Tsim == None or Tsim > obj.T:
                Tsim = obj.T 
 

úterý 29. listopadu 2011

Gödel a ontologický důkaz

Gödelův důkaz tak, jak ho popisuje Petr Hájek (logik, nikoli poradce) se trochu od Gödelova rukopisu odchyluje, pochopitelně v zájmu srozumitelnosti. Původnější anglicko-české zrcadlové vydání v PDF je zde:

https://docs.google.com/open?id=0B3pp9Xdhjj-sOTVhNzU2YTktMTgzNy00ODNmLWE0NDItYzRiOWI2ZmQ0NWU5

Sice nebylo skoro co překládat, ale je téměř jisté, že alespoň jedna hrubá chyba tam je. Zkuste ji najít.

pondělí 21. listopadu 2011

Kurt Gödel o vztahu mezi teorií relativity a idealistickou filosofií

Článek "A remark about the relationship between relativity theory and idealistic philosophy" / "Poznámka o vztahu mezi teorií relativity a idealistickou filosofií" je v zrcadlovém vydání, tj. anglicko-česky. Nepřekládal jsem já, ale prof. RNDr. Jan Novotný, CSc., takže je tu větší záruka přesnosti. Ptáte-li se proč to číst, pak odpovídám, že otázka pojetí času je při studiu filosofických názorů nějaké osobnosti krajně důležitá.

V pdf zde: https://docs.google.com/open?id=0B3pp9Xdhjj-sODY5MmVjMjAtYzEzOS00ODkxLThjNTEtY2FmNjg3NGZkMGNi.

Chyby hlašte, opravím. Chcete-li kódy v Latexu, dodám také, ale sazba tohoto článku je vinou dlouhých poznámek pod čarou opravdovým utrpením (kdo to nezkusil, nepochopí).

Hawking o Gödelovi a teorii relativity

These two papers represent Gödel's main contribution to relativistic cosmology. In the 1920s and the 1930s, the Friedmann-Robertson-Walker cosmological models had been introduced as the simplest solutions of the equations of Einstein's general theory of relativity that were consistent with the observed red-shift of distant galaxies. These models were spatially homogeneous and isotropic, and were expanding but were non-rotating. Gödel was the first to consider models that were rotating. The possible rotation of the universe has a special significance in general relativity because one of the influences that led Einstein to the theory in 1915 was Mach's principle. The exact formulation of the principle is rather obscure, but it is generally interpreted as denying the existence of absolute space. In other words, matter has inertia only relative to other matter in the universe. The principle is generally taken to imply that the local inertial frame denned by gyroscopes should be non-rotating with respect to the frame defined by distant galaxies. Gödel showed that it was possible to have solutions of the Einstein field equations in which the galaxies were rotating with respect to the local inertial frame. He therefore demonstrated that general relativity does not incorporate Mach's principle. Whether or not this is an argument against general relativity depends on your philosophical viewpoint, but most physicists nowadays would not accept Mach's principle, because they feel that it makes an untenable distinction between the geometry of space-time, which represents the gravitational and inertial field, and other forms of fields and matter. In the first of these papers (1949) Gödel presented a rotating solution that was not expanding but was the same at all points of space and time. This solution was the first to be discovered that had the curious property that in it it was possible to travel into the past. This leads to paradoxes such as "What happens if you go back and kill your father when he was a baby?" It is generally agreed that this cannot happen in a solution that represents our universe, but Gödel was the first to show that it was not forbidden by the Einstein equations. His solution generated a lot of discussion of the relation between general relativity and the concept of causality. The second paper (1952) describes more reasonable rotating cosmological models that are expanding and that do not have the possibility of travel into the past. These models could well be a reasonable description of the universe that we observe, although observations of the isotropy of the microwave background indicate that the rate of rotation must be very low.
 S. W. Hawking - Introductory note to 1949 and 1952


Tyto dva články představují Gödelův hlavní přínos k relativistické kosmologii. Ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století byl vytvořen Friedmann-Robertson-Walkerovy kosmologický modely jako nejjednodušší řešení rovnic Einsteinovy obcené teorie relativity, které jsou v souladu s pozorovaným rudým posuvem vzdálených galaxií. Tyto modely byly prostorově homogenní a izotropní, a byly expandující aniž byly rotující. Gödel jako první uvažoval modely, které rotující byly. Tato možná rotace vesmíru měla zvláštní význam pro obecnou teorii relativity, protože jeden z vlivů vedoucích roku 1915 Einsteina k jeho teorii byl Machův princip. Přesné vyjádření tohoto principu je poněkud temné, ale lze je v obecnosti interpretovat jako popření existence absolutního prostoru. Jinými slovy, hmota má setrvačnost pouze relativně k ostatní hmotě ve vesmíru. Tento princip je obecně použit k vyvození, že lokální inerciální soustavy uhnízděné v gyroskopech by neměly být rotující v souladu se soustavami definovanými vzdálenými galaxiemi. Gödel ukázal, že je možné řešit Einsteinovy rovnice pole v nichž by galaxie rotovaly v souladu s lokální inerciální soustavou. A proto dokázal, že obecná relativita nezahrnuje Machův princip. Zda toto je nebo není argument proti obecné relativitě závisí na našem filosofickém úhlu pohledu, ale mnoho dnešních fyziků by nepřijalo Machův princip, protože cítí, že tento činí neobhajitelným rozdíl mezi geometrií prostoročasu, který představuje gravitační a inerciální pole, a ostatními formami polí a hmoty. V prvním z těchto dvou článků (1949) Gödel předvádí rotující řešení, které není expandující, ale je stejné ve všech bodech prostoru a času. Toto řešení bylo první, o kterém se odhalilo, že má tu pozoruhodnou vlastnost, že je v něm možná cesta do minulosti. To vedlo paradoxům typu: "Co se stane, když půjdu do minulosti a zabiji Vašeho otce, když byl ještě dítě?" Všeobecný souhlas panuje v tom, že toto se nemůže stát v řešení, které reprezentuje náš vesmír, ale Gödel byl první, který ukázal, že to není ve sporu s Einsteinovými rovnicemi. Jeho řešení vyvolalo mnoho diskuzí o vztahu mezi obecnou relativitou a kauzalitou. Druhý článek (1952) popisuje mnohem rozumnější rotující kosmologické modely, a to takové, že expandují a není v nich možnost cestování do minulosti. Tyto modely mohou dost dobře být rozumným popisem vesmíru takového, jaký pozorujeme, ačkoli pozorování izotropie mikrovlnného pozadí naznačuje, že míra rotace musí být velice malá.
S. W. Hawking - Úvodní poznámka k článku z roku 1949 a 1952

Přiznávám se, že jsem bídný fyzik. Jestli jsem něco špatně přeložil, budiž mi to hozeno na hlavu a rád to opravím.

pátek 18. listopadu 2011

Co je Cantorův problém kontinua?

Asi nejpovolanější člověk, který by se měl pokusit na tuto otázku odpovědět, byl Kurt Gödel. Jeho článek přikládám. Překlad je od Jiřího Fialy.

https://docs.google.com/open?id=0B3pp9Xdhjj-sNThhZGNiN2UtMjY3MS00MzI2LTk3YmItNDA4NmNkODE5YzA2

O zrcadlech

Český harfeník Jan Křtitel Krupmholzt (cca 1745 - 1790) ve svých pamětech píše:

Svěřoval jsem své ženě ztvárnění svých myšlenek, neboť když sám hraji, nemohu posoudit efekt hry, zato když poslouchám, nic mi neunikne. Získávám tedy na poli skládání to, co ztrácím při hraní. Stávám se tím užitečnější pro milovníky hudby i pro své žáky tím, že nechávám svou ženu opakovat stejné pasáže dvaceti různými způsoby, poznávám lépe než kdo jiný, co dokáží prsty a co umožňuje nástroj.

Něco podobného jsem slyšel i od jiných muzikantů a také jsem to zažil sám. Vždy jsem si myslel, že člověk nezná svůj vlastní hlas pouze proto, že se mu dostává do uší zkreslený. Ale u hry na hudební nástroj toto neplatí. Přesto člověk většinou svou vlastní hru nezná o mnoho lépe než svůj hlas. Akustika v tom už očividně nehraje roli. Zatímco Krumpholtz měl svou manželku (což byla nakonec jeho záhuba), disponujeme dnes lepšími "zrcadly". Jev překvapení při "spatření" svého "obrazu" v "zrcadle" mě připadá velmi zajímavý a jeho příčinu naprosto nechápu. Otázka zní: Jaké další své "obrazy" vlastně neznáme a jak nám v tom technika může pomoci?

neděle 6. listopadu 2011

Helloweenská

Je to sice Post Festum, ale alespoň pro příští rok. Češi mohli tento známý kánon slyšet ve filmu Český sen, ovšem s dost zkomoleným textem. Tu je v tříhlasé podobě.



Tady se píše cosi o pěti hlasech, ale to je moc. Více jak tříhlasé kánony nikdy neznějí dobře.



Pokud máte jen jeden hlas a ještě kytaru a nechcete hrát moc polyfonně, pak nabízím jednu starou ověřenou jednoduchou instrumentaci. http://kristinhall.org/songbook/CampfireBallads/ASoalinTranscribe.pdf