Život ve středověku byl těžký. V dnešní osvícené době jsme jistě v mnoha věcech dál. Anebo bychom chtěli být dál. Alespoň někteří.
Stereotypy byly důležitou součástí kolektivního vědomí středověké společnosti. Odrážel se v nich pocit sounáležitosti v rámci teritoriálního, náboženského či kulturního společenství, jenž determinujícím způsobem ovlivňoval názorovou orientaci. (…) V tehdejší mentalitě byla (…) hluboce zakořeněna nedůvěra k jinakosti a zároveň tento způsob myšlení vedl ke konstruování obrazu nepřátelských bytostí, v nichž si lidé kompenzovali svůj strach z různosti a na straně druhé jeho prostřednictvím posilovali i pocit vlastní specifičnosti.
Paweł Kras - Český kacíř - husita
Ani se mi nechce si dopodrobna představovat svízelnou situaci takového českého katolíka v době husitské. Husité z jedné strany, a z druhé strany všichni ti, co šmahem strkají všechny čechy do jednoho pytle a navrch přidávají podezření z odporných zvráceností.
Přiznávaje svůj český původ Považoval Jeroným [z Prahy] za nutné zdůraznit, že je pravověrným katolíkem: “Jsem českého původu, nikoli však bludař.” (…) V Polsku církevní představitelé nařizovali přezkoumání pravověrnosti osob, jež sem přišli z husitských Čech. Protikacířská statuta provinciální synody ve Wieluńi z roku 1420 zakazovala konání jakýchkoli cest do Čech a zároveň požadovala vyslýchání všech poláků, kteří se odtud vraceli. Osoby, jež se chtěli před církevním soudem očistit z heretické nákazy, způsobené pobytem v Čechách, museli složit přísahu, že se v budoucnu do Čech již nikdy nevrátí.
Paweł Kras - Český kacíř - Husita
Žádné komentáře:
Okomentovat