Důkaz 1

https://docs.google.com/document/pub?id=1SRmisGL0hrU6o1JAl2uBMmyvDXD5Xo5_176U5CR9330&embedded=true

Positivní disidentita v 18. století

Nejen zmiňované 18. stol., ale hlavně 20. stol. ve střední Evropě, přineslo zkušenost, že porušování zákona může být někdy i správné či dokonce nezbytné. Prosím, když je někomu víc než 70 let a celý život hlásá úctu k zákonu a nelpění na životě .. atd. vizte Kritóna ..., ale může si společnost dovolit vychovat elitu klepající se strachem před jakýmkoli zákonem? Když se níže hovoří o Rakousku, platí to pochopitelně i na Čechy a Moravu. Možná ještě víc než na to Rakousko.

The far greater number of those books which constitute the libraries of persons distinguished for taste and refinement, not merely in France or England, but even in Rome or Florence, are rigorously condemned, and their entry into Vienna is attended with no left difficulty than dander. It is indeed true, that notwithstanding every prohibition, knowledge insensibly pierces, and gradually diffuses itself over Austrian dominions.

 Nathaniel William Wraxall - Memories of the Courts of Berlin, Dresden, Warsaw and Vienna in the Years 1777, 1778, and 1779

Většina knih, které obsahují knihovny vkusu znalých a vzdělaných lidí nejen ve Francii a v Anglii, ale dokonce i v Římě a ve Florencii, je přísně zakázána a opatřit si je stejně obtížné jako nebezpečné. Je ovšem pravda, že přes všechny zákazy sem vzdělání ponenáhlu proniká a postupně se říší po rakouských zemích.

Nathaniel William Wraxall - Historie dvorů v Berlíně, Drážďanech, Varšavě a ve Vídni z let 1777, 1778 a 1779

Celá kniha (resp. její 2. svazek) je zde. Při čtení bude ze začátku asi působit potíže rozlišování písmen 's' a 'f'. ala na to si časem zvyknete.

Umberto Eco o kritériích vědy

Semiotics must proceed to isolate structures as if a definitive general structure existed; but to be able to do this one must assume that this global structure is a simply regulative hypothesis and that every time structure is described something occurs within the universe of signification which no longer makes it completely reliable. But this condition of imbalance and apparent lack of stability puts semiotics on a par with other disciplines such as physics, governed – as this latter is – by such methodological criteria as the indeterminacy or complementarity principles. Only if it acquires this awareness of its own limits, and avoids aspiring to an absolute form of knowledge, will one be able to consider semiotics as a scientific discipline.

Umberto Eco – A theory of semiotics

Sémiotika musí přistoupit k izolování struktur, jako kdyby existovala definitivní obecná struktura; aby však tohle mohla učinit, je třeba přijmout, že tato globální struktura je jen regulativní hypotézou a že pokaždé, kdy je struktura popisována, dochází uvnitř univerza signifikace k něčemu, co ji již nečiní dokonale spolehlivou. Tato podmínka nerovnováhy a zjevného nedostatku stability staví sémiotiku na stejnou úroveň s jinými disciplinami, jako např. s fyzikou, které se řídí – tak jako právě zmíněná fyzika – takovými metodologickými kritérii, jakými jsou neurčitost nebo principy komplementárnosti. Jedině pokud si budeme vědoma svých vlastních omezení a přestaneme usilovat o absolutní formu vědění, bude sémiotika moci být považována za vědeckou disciplinu. 

Umberto Eco – Teorie sémiotiky

Popularizace vědy a filosofie na BBC

Při vší úctě (která má ovšem klesající tendenci) k českému rozhlasu, takhle by to asi mělo vypadat: http://www.bbc.co.uk/radio4/features/in-our-time/ .

Vážnost matematiky v 13. stol.

Originál je napsaný arabsky, a proto se v tomto případě vzdám předsevzetí citovat původní zdroje. Český text je ze sborníku Křížové výpravy očima arabských kronikářů.

Mimo jiné císař al-Maliku al-Kámilovi poslal několik obtížných otázek z oblasti filosofie, geometrie a matematiky, aby vyzkoušel mudrce z jeho dvora. Sultán dotazy předal šejchovi ‘Alam-ad-Dín Qajsarovi, mistru těchto věd, a zbytek skupině mudrců, kteří na vše odpověděli. (...) Několikrát jsem s ním mluvil a shledal jsem, že se jedná o mimořádného muže, přítele dialektických věd, který uměl nazpaměť všech deset knih Eukleidovy geometrie.

 Ibn Wásil

Když potom přišel čas polední modlitby a zaznělo volání muezzina, všechna jeho pážata a sluhové a jeho učitel, Sicilian, s nímž četl různé kapitoly z (Aristotelovy) Logiky, se zvedli a kanonicky se pomodlili, neboť byli všichni muslimové.

Sibt ibn al-Džauzí