O tom, že pěší pochyb není nejméně efektivní způsob dopravy, ale je to něco, co má svou vlastní hodnotu, svědčí následující vzpomínka na Gottloba Frega.
Von ihm wurde erzählt, daß er, der hier zwar ord. Hon. Prof. war, zum Teil erst nach seinem Tode als ein ganz bedeutender Gelehrter erkannt worden ist. Er wanderte alljährlich zu Fuß mit seinem Hund an die See und schilderte mir gelegentlich, welchen großen Reiz es habe, wenn man ganz allmählich die noch fernen Linien der Berge am Horizont auftauchen wieder verschwinden sehe. Davon habe man sehr viel mehr als von der eiligen Eisenbahnfahrt. Es war sehr interessant, ihm dabei zuzuhören.
Nachlaß Alexander Cartillieri
Vyprávělo se o něm, že - ač byl řádným Honorarordinariem, proslavil se jako významný učenec dílem až po své smrti. Každoročně cestoval pěšky se svým psem k moři a líčil mi příležitostně, jak velké kouzlo mají chvíle, kdy se na horizontu pozvolna vynořují ještě vzdálené linie hor a kdy opět mizí. Z toho má člověk víc nežli ze spěšné jízdy vlakem. Bylo velmi zajímavé mu přitom naslouchat.
Z pozůstalosti Alexandra Cratillieriho
Žádné komentáře:
Okomentovat