O málo světlých stránkách řeckého náboženství svědčí nejen samotná Iliada, ale i tento popis událostí při Xerxově vpádu:
τούτους ἰδὼν Εὐφραντίδης ὁ μάντις, ὡς ἅμα μὲν ἀνέλαμψεν ἐκ τω̂ν ἱερω̂ν μέγα καὶ περιφανὲς πυ̂ρ, ἅμα δὲ πταρμὸς ἐκ δεξιω̂ν ἐσήμηνε, τὸν Θεμιστοκλέα δεξιωσάμενος ἐκέλευσε τω̂ν νεανίσκων κατάρξασθαι καὶ καθιερευ̂σαι πάντας ὠμηστῃ̂ Διονύσῳ προσευξάμενον: οὕτω γὰρ ἅμα σωτηρίαν τε καὶ νίκην ἔσεσθαι τοι̂ς ̔́Ελλησιν. ἐκπλαγέντος δὲ του̂ Θεμιστοκλέους ὡς μέγα τὸ μάντευμα καὶ δεινόν, οἱ̂ον εἴωθεν ἐν μεγάλοις ἀγω̂σι καὶ πράγμασι χαλεποι̂ς, μα̂λλον ἐκ τω̂ν παραλόγων ἤ τω̂ν εὐλόγων τὴν σωτηρίαν ἐλπίζοντες οἱ πολλοὶ τὸν θεὸν ἅμα κοινῃ̂ κατεκαλου̂ντο φωνῃ̂ καὶ τοὺς αἰχμαλώτους τῳ̂ βωμῳ̂ προσαγαγόντες ἠνάγκασαν, ὡς ὁ μάντις ἐκέλευσε, τὴν θυσίαν συντελεσθη̂ναι.
Πλούταρχος – βιοι παραλλελοι
Ve chvíli, kdy je věštec Eufrantides spatřil, vzplála oběť velkým a jasným plamenem a zároveň bylo dáno znamení kýchnutím, které se ozvalo z pravé strany; Eufrantides podal proto Themistoklovi pravici a poručil mu, aby všechny tři jinochy zasvětil bohu a po modlitbě je věnoval masožravému Dionýsovi; tak se prý dostane Řekům záchrany a zároveň vítězství. Themistoklés se zděsil hrozné a neobyčejné věštby, lid však, který, jak tomu bývá ve velkém nebezpečí a za svízelných poměrů, očekával záchranu spíše od věcí nadpřirozených než rozumných, vzýval hromadně boha, přivlekl zajatce k oltáři a vynutil si, aby oběť byla vykonána podle věštcova příkazu.
Plútarchos – Životopisy slavných Řeků a Římanů
Žádné komentáře:
Okomentovat