Využitelnost klasické logiky pro sémantickou analýzu skutečného jazyka je z tohoto i z dalších důvodů značně omezená: klasickým příkladem, který se jako ilustrace nedostatečnosti této logiky uvádí, je věta John hledá jednorožce (Montague, 1974), kterou můžeme v českém kulturním kontextu nahradit větou Honza hledá draka. Přímočará logická analýza této věty v rámci tradiční logiky vede k formuli
∃x. Hledá(Honza,x) & Drak(x),
ze které ovšem přímo vyplývá
∃x. Drak(x).
To znamená, že kdyby byla tato analýza správná, bylo by možné hledat draka jedině tehdy, kdyby nějací draci existovali. Jednou z cest, jak tento model „vylepšit“, je přejít od této klasické, extenzionální logiky k logice intenzionální.
Jaroslav Peregrin – Pavel Tichý a jeho logika
Žádné komentáře:
Okomentovat