Je logika nebo dokonce jazyk fašistický? Je boj proti logice a proti pravidlům něco jako protifašistický odboj? Jaroslav Peregrin k tomu říká svoje:
Představme si, že někdo někde na horách vykácí pruh lesa a postaví lyžařský vlek se sjezdovkou. Můžeme samozřejmě říci: tím, že vykácel ten les právě tady a zbudoval tu sjezdovku právě takhle, nás donutil lyžovat právě tady a takhle, donutil nás omezit se právě na tenhle jediný způsob (i když potenciálně existuje mnoho jiných způsobů). Můžeme to vidět i jako fašismus (a někdy to může dávat i velice srozumitelný smysl - třeba když se nás pak provozovatel vleku snaží z titulu svého výsadního postavení nějakým způsobem "znásilňovat"). To ale zamlžuje fakt, že můžeme také říci: tím, že ten les vykácel a postavil vlek a sjezdovku, nám umožnil lyžovat (i když nám umožnil lyžovat právě tady a tímhle způsobem a nikoli jiným). Akt vymknutí se z nějakých pravidel může být někdy potřebný a důležitý (a může pak vést třeba ke změně těchto pravidel) - to ale neznamená, že pravidla jsou proto zavrženíhodná. Tak jako nemůžeme na šachy "vyzrát" tím, že budeme porušovat jejich pravidla (protože porušením pravidel prostě přestáváme šachy hrát), nemůžeme ani vyzrát na myšlení či na jazyk tím, že budeme prostě permanentně porušovat jejich pravidla.
Jaroslav Peregrin – Význam a struktura
Chce to ovšem nějaký rozumný protihlas. Časem se snad k tomu dostanu.
