Jak ukazuje J. Peregrin, zajímavá zmínka o Diamantové sútře se objevila v knize Beyond Analytical Philosophy (1988) od Hao Wanga, v níž autor upozorňuje na velmi zajímavou shodu mezi Diamantovou sútrou a Wittgensteinovou výzvou chápat jeho Tractatus logico-philosophicus nikoli jako soustavu tvrzní, ale pouze jako metodu, která má vést ke správnému pochopení a poté být překonána. Ten, kdo Wittgensteinovi rozumí, „musí takříkajíc odhodit žebřík, poté, co po něm vylezl“, tj. musí překonat jeho věty, aby správně uviděl svět. Tato slavná metafora bývá uváděna jako známka vlivu buddhismu na Wittgensteina. Pasáž v Diamantové sútře, s níž je tento výrok srovnáván, zní následovně: „Ti, kteří poznali Rozpravu o nauce podobnou voru, mají opustit jak dharmy, tak mnohem víc i ne-dharmy (falešné nauky).“ (...) Nedovolím si spekulovat, zda Wittgenstein toto buddhistické přirovnání opravdu znal, domnívám se však, že nejspíše ne, protože jeho přesný smysl nebyl úplně jasný ani pro některé buddhistické učence.
Jiří Holba – Diamantová sútra