Nejen nedávný figurkovitý poradce, ale i sám prezident se neoznačil za evolucionistu. To ale byla jiná doba a v tom, že ‘o vzniku druhů ještě nic nevíme‘, měl pravdu. Např. do objevu DNA byla ještě dlouhá míle.
Jako laik si z toho vybírám to poučení, že o skutečném vzniku druhů, respektive druhů nových, vědecky ještě nic nevíme. Po mém rozumu je darwinistu jedna z forem historicismu a relativismu, proti kterému jsem vždycky hájil realistu. Nevěřím, že se, jak to chce Haeckel, množství živočichů vyvinulo z několika pradruhů nebo dokonce z pradruhu jednoho, a nevěřím, jak pravím, v rozdruhování nahodilé a mechanické.
Také mám antiku rád, protože je v ní leccos nekomplikované a průhledné. Otázka ale je, jestli je to pravda, a jestli ji jen rádi nevidíme jako alespoň fiktivní krásné a přehledné útočiště před naší složitou a ošklivou dobou.
Antika byla poměrně primitivní po stránce náboženské, vědecké, filozofické a umělecké, a stejně tak technické, hospodářské i politické, a tož se v ní můžete snadněji dostat k jádru věcí.
Válka mění mravy k horšímu. Leccos by v míru vypadalo bizarně až chorobně.
Když se mnou v okolí Annemasse chodíval na procházku, bral jsem s sebou vždycky nabitý revolver, pozoroval ho a nedal jsem mu jít za sebou.
Hodně lidí říká, že nemá na četbu vůbec čas. Ale ti nejpracovitější a nejtalentovanější si čas kupodivu nacházejí téměř vždy.
Po sedmdesát let čtu romány den co den; teprve teď někdy vynechávám některý den, aby si odpočinuly oči.
Nic aktuálního. Tohle se týká třicátých let.:
Žaluje se na korupci – dobrá, jen do ní! Ale nedejme se svést ke generalizacím – a nevěřme korupčníkům, žalujícím na korupci. Je dost korupce tiché, toho šikovného obcházení zákonů, korupce skoro legální – té nestačí čelit negativně, ale pozitivně: víc úcty k zákonům a státu!
