Tuhý život pověr.

Jsem optimista, a proto si myslím, že přirozený sklon lidí nenávidět odlišnosti jiných lidí a přisuzovat jim i ty nejnesmyslnější odpornosti se dá zvrátit. Takto to před dvěma tisíci lety vypadalo, když se o onen zvrat dějepisec Apión nesnažil:

Později slyšel od sluhů, kteří k němu docházeli a jichž se vyptával, o hrozném zákonu Židů, podle kterého ho vykrmovali. Tak v určené době postupují každý rok. Tehdy zajmou nějakého Řeka, který jejich zemi cestuje, pak ho po celý rok vykrmují, nakonec ho odvedou do nějakého lesa a zabijí ho. Pak obětují jeho tělo podle svých rituálů, snědí kousek z jeho vnitřností a při oběti přísahají, že zůstanou nepřáteli Řeků. Zbylé ostatky toho člověka pak odhodí do nějaké jámy.

Josephus Flavius – O starobylosti Židů

Neřekl bych, že právě popsaná pověra je tradice sahající až do starověkého Řecka. To jsme si jen zopakovali kus historie zcela sami. George Santayana měl asi pravdu.

Russell o vědě a o přesnosti matematiky

Tohle se hodí spíše do sbírky citátů než k hlubšímu zamyšlení.

Jste-li špatným střelcem, pak se stejně netrefíte do středu terče, máte však přesto více šancí trefit se do středu než do jakéhokoliv jiného místa. Podobně také hypotéza vědce, i když nemusí být vždy zcela pravdivá, má přece jen více šancí na to, aby byla pravdivá než jakýkoli předpoklad, který byl vysloven člověkem, který se nezabývá vědou.

Bertrand Russell - Zkoumání o smyslu a pravdivosti

Tohle jedny lidi trápí a jiné zase rozčiluje to, že to ty první trápí. Jen utéci tomu asi nelze.

Tento problém přesnosti matematiky a nepřesnosti smyslů je dávným problémem, který Platón řešil pomocí fantastické hypothésy o rozpomínání se. V novějších dobách se podobně jako na jiné neřešené problémy na tento problém zapomnělo, protože jsem se s ním sžili, podobně jako je tomu se zápachem, který si neuvědomíme, protože jsme v něm tak dlouho žili. Je jasné, že mí-li být geometrie použita na smyslový svět, musíme také být s to nalézt definici bodů, přímek, ploch atd. v termínech smyslových dat nebo jinak musíme být schopni vyvodit ze smyslových dat existenci nevnímatelný entit, které mají ty vlastnosti, které potřebuje geometrie.

Bertrand Russell - Zkoumání o smyslu a pravdivosti

Pohodové čtení na léto

Podivné vydavatelství Pragma se mj. zabývá vydáváním knih o tom, jak opravdu hodně zbohatnout. A některé z těch knih budou jistě užitečné, protože není až tak velký problém vydělat hodně peněz, když jediným cílem nějakého člověka je vydělat hodně peněz. Steve Wozniak naštěstí mezi takovéto lidi nepatřil, a proto je jeho životopis nazvaný iWoz docela podnětný. V mnohém doplňuje nedávno vydaný životopis Steveho Jobse. Kniha iWoz vydala Pragma v českém překladu. Protože účel četby není kritizovat překladatele, řeknu jen, že pokud můžete, přečtěte si knihu v anglickém originále, a pokud nemůžete, berte způsob překladu s humorem.

Hlavní část knihy je o historii vzniku osobního počítače a o klíčové úloze Steveho Wozniaka. Jistěže Woz počítač nevymyslel, ale byl to on, kdo stál u toho, kdy myšlenka stroje, který nedělá nic konkrétního, ale je jakousi nádobou na data a znalosti, pronikla z vědeckých kruhů mezi schopné techniky jako byl a je Woz. Koneckonců, kniha prozrazuje, že touhou lidí v začátcích počítačů nebylo mít nějaký užitečný stroj, ale mít počítač. To ostatní přišlo až pak. Dnes myšlenka počítače vypadá samozřejmě a téměř prostě, ale to je omyl. Zásluhou knih jako je iWoz si lze připomenout, jak geniální a nesamozřejmý tah to v sedmdesátých letech byl. Ačkoli je kniha iWoz často hodně subjektivní, nepřesná a leccos opomíjí, přeci je cenným dílem skládačky dějin výpočetní techniky, které na své velké historiky teprve čekají. Lehkou práci mít nebudou.