Morrisonova žíga

Chledáte jak se jmenuje písnička, kterou např. České srdce hraje jako "Irskou suitu"? Jmenuje se Morrison's Jig a tady jsou noty a akordy:

Jsou fyzikální zákony odvoditelné apriori?

Experience can of course guide us in our choice of serviceable mathematical concepts; it cannot possibly be the source from which they are derived; experience of course remains the sole criterion of the serviceability of a mathematical construction for physics, but the truly creative principle resides in mathematics. In a certain sense, therefore, I hold it to be true that pure thought is competent to comprehend the real, as the ancients dreamed. To justify this confidence of mine, I must necessarily avail myself of mathematical concepts. The physical world is represented as a four-dimensional continuum. If in this I adopt a Riemannian metric, and look for the simplest laws which such a metric can satisfy, I arrive at the relativistic gravitation-theory of empty space. If I adopt in this space a vector-field, or in other words, the antisymmetrical tensor-field derived from it, and if I look for the simplest laws which such a field can satisfy, I arrive at the Maxwell equations for free space.

Albert Einstein – On the Method of Theoretical Physics

Zkušenost je samozřejmě jediným hlediskem pro použitelnost nebo nepoužitelnost takové nebo onaké matematické konstrukce. Vlastní podstata tvořivosti však tkví jen a jen v matematice. V jistém smyslu je tedy podle mého mínění pravda, že ryzí uvažování dokáže postihnou skutečnost, tak jak o tom snili naši předkové. Abych prokázal, že tato důvěra není scestná, musím nezbytně použít matematické pojmy. Fyzikální svět se znázorňuje čtyřrozměrným kontinuem. Pokud v tomto kontinuu přijmu Riemannovu metriku a zeptám se, jakým nejjednodušším zákonům tato metrika vyhovuje, dospěji k relativistické gravitační teorii prázdného prostoru. Vezmu-li si v tomto prostoru vektorové pole, případně antisymetrické tenzorové pole, které je třeba vyvodit, a ptám se, jakým že nejjednodušším zákonům takové pole může vyhovovat, dostanu se k maxwellovským rovnicím.

Albert Einstein – K metodice teoretické fyziky

Tím nejkrásnějším, co kdy můžeme zažít, je tajemno. Je to ten nejzákladnější pocit, který je vždy na začátku jakéhokoliv opravdového umění i vědy. Kdo ho nezná, kdo už se nedokáže divit, kdo už nedokáže žasnout, je takříkajíc mrtvý a oči má vyhaslé.

Albert Einstein – Jak vidím svět

Proklos o tom, o čem lze jen mlčet

τὸ δὲ καὶ ποιητικὴν αὐτῇ καὶ γεννητικὴν ἀπονέμειν αἰτίαν πορρώτερον φέρεται τῆς τοῦ πρώτου παντελοῦς ἑνώσεως· οὔτε γὰρ εἰ αἴτιον ἐκεῖνο τῶν ὄντων οὔτε εἰ γεννητικόν, ἢ γνῶναι τοῖς δευτέροις θεμιτὸν ἢ λόγῳ διελθεῖν, ἀλλὰ σιγῇ τὸ ἄρρητον αὐτοῦ καὶ πρὸτῶν αἰτίων πάντων ἀναιτίως αἴτιον ἀνυμνεῖν.

Πρόκλος – Περί της κατά Πλάτωνα Θεολογίας

Chceme-li však počátek všeho chápat zároveň jako tvůrčí a plodivou příčinu, pak se už od dokonalé prvotní jednoty začínáme poněkud vzdalovat. Neboť i pokud platí, že je plodivé a je příčinou všech jsoucích věcí, nižším bytostem není dáno to poznat nebo vyložit ve slovech, ale smí pouze mlčením opěvovat nevýslovnost této nezapříčiňující příčiny, jež všem příčinám předchází.

Proklos – Platónská teologie