Plútarchos o fyzice a Platónovi

οὐ γὰρ ἠνείχοντο τοὺς φυσικοὺς καὶ μετεωρολέσχας τότε καλουμένους, ὡς εἰς αἰτίας ἀλόγους καὶ δυνάμεις ἀπρονοήτους καὶ κατηναγκασμένα πάθη διατρίβοντας τὸ θεῖον, ἀλλὰ καὶ Πρωταγόρας ἔφυγε, καὶ Ἀναξαγόραν εἱρχθέντα μόλις περιεποιήσατο Περικλῆς, καὶ Σωκράτης, οὐδὲν αὐτῷ τῶν γε τοιούτων προσῆκον, ὅμως ἀπώλετο διὰ φιλοσοφίαν. ὀψὲ δ᾽ ἡ Πλάτωνος ἐκλάμψασα δόξα διὰ τὸν βίον τοῦ ἀνδρός, καὶ ὅτι ταῖς θείαις καὶ κυριωτέραις ἀρχαῖς ὑπέταξε τὰς φυσικὰς ἀνάγκας, ἀφεῖλε τὴν τῶν λόγων τούτων διαβολήν, καὶ τοῖς μαθήμασιν εἰς ἅπαντας ὁδὸν ἐνέδωκεν.

Πλούταρχος – Βίοι παράλληλοι

Tenkrát totiž nesnášeli fyziky a takzvané meteóroleschy, protože prý neuznávají božské působení a mluví místo toho o neočekávaných příčinách, o neprobádaných silách a o nutných důsledcích přírodních zákonů. Prótagoras byl dokonce poslán do vyhnanství, Anaxagoras byl uvězněn a jen s potížemi se Periklovi podařilo osvobodit ho, a Sokrates, třebaže s něčím takovým neměl nic společného, zahynul jen proto, že byl filozof. Teprve později Platónova sláva, která se zaskvěla zásluhou jeho života i proto,že přírodní nutnost podřídil božským principům jako mocnějším, zbavila takové výklady špatné pověsti a otevřela vědám cestu ke všem lidem.

Plútarchos – Životopisy slavných Řeků a Římanů

Překladatel si zřejmě nevěděl rady se slovem μετεωρολέσχας, čemuž se ani nedivím. František Novotný v překladu Platónovy Ústavy toto slovo přeložil jako „oblační tlachalové“. Je to asi z Aristofanovy komedie Oblaka.

Ferdinand Stočes o původnosti Mathesiových Zpěvů staré Číny

Některé básně, které jsem našel u Mathesia, u Henschkeho, ale už ne u žádného opravdového překladatele, ať již britského, amerického, německého, francouzského či ruského, se skvěly a zářili v díle Judity Gautierové. Byl jsem zcela šokován. Vždyť šlo právě o jedny z nejkrásnějších a nejen mnou oblíbených básní. (...) Začalo ve mě klíčit podezření, že záhadná Judita Gautierová byla prostě šprýmařka, a to velmi nadaná, a celý svět se stal tak trochu objetí jejího smyslu pro humor. (...) Mé veliké podezření se změnilo ve skálopevné přesvědčení, když jsem v Hong Kongu narazil na skvělé dílo odborníků hongkongské univerzity (25 Tang Poet’s Index to English Translations). K mému nesmírnému zklamání básně ze Zpěvů staré Číny jako Pavilón z porcelánu, Věčná písmena, Perly a růže, Vítěz se psem a černou korouhví, Na hrob válečníkův a nejspíše i několik jiných jsou výtvory Judity Gautierové.

Ferdinand Stočes – Písně a verše staré Číny

Mathesiovy Zpěvy staré Číny jsou k nahlédnutí zde. Jestliže je někdo tímto Stočesovým odhalením odrazen od jejich četby, nedělá dobře.

Dva základní způsoby uchopení ideálních předmětů matematického studia

Abychom mohli nějaký geometrický objekt nazírat, musíme ho vynořit z prázdnoty, která ho v geometrickém světě obestírá. (...) Vynořování (...) bývá vykládáno dvojím způsobem. Zaprvé: Všechny geometrické objekty jsou již vytvořeny; jejich bytí je trvalé a neměnné. Jsou však zakryty clonou prázdnoty, kterou je třeba odhalovat, chceme-li je nazírat. Vynořování (...) je v tomto případě odstraňování clony, která je přikrývá. Zadruhé: Geometr v této prázdnotě objekty vytváří, a to tak, že si je představuje. Bytí geometrických objektů v tomto případě není trvalé, je však obnovitelné. Vynořování (...) je tedy tvořením. (...) V Eukleidových Základech jsou geometrické objekty uchopeny druhým ze shora uvedených způsobů. (...) Nicméně v Základech jsou natolik zřetelné stopy po platónském myšlení, že z nich lze platónské pojetí geometrie rekonstruovat.

Petr Vopěnka – Úvod do četby Eukleidových základů